100 Filozofů – 004 – Pythagoras
>> čtvrtek 12. srpna 2010
Pythagoras (ze Samu), cca mezi roky 582-496 př. n. l.
Kapitolské muzeum (Musei Capitolini), Řím
Vznik pýthagorejského hnutí je jedním z nejsložitějších fenoménů dějin filosofie, neboť se objevilo najednou. Historikové nedokáží tento fakt, který zdánlivě nemá reálné opodstatnění, uspokojivě vysvětlit; neexistuje nic, co by umožnilo určit vznik pýthagorejců jako pokračování předchozích myslitelů, teorií či postulátů.
Pýthagorejci se objevili už úplní, kompletní, organizovaní v bratrstvech a s dokonale propracovanými poznatky.
Když se Pythagora ptali na to, co by řekl o životě, odpověděl: „Život jest nejlépe přirovnati k národní slavnosti. Neboť stejně jako na ni přicházejí jedni jako závodníci, druzí za obchodem a třetí, nejlepší, jako diváci, tak se i v životě rodí jedni, lidé otročtí, jako lovci slávy a bohatství, a druzí, filosofové, jako lovci pravdy. Tolik tedy o tom.“
Jednou se Pythagora ptal jeden z jeho žáků, jakým způsobem nejlépe uspořádat svůj život. Pythagoras odvětil: „Pokaždé, když odcházíš na konci dne domů, polož si následující otázky a dej si co nejupřímnější odpověď: ‚V čem jsem chybil? Co jsem vykonal? Jakou jsem nesplnil nutnost?‘ A tak budeš vědět, co jsi dokázal dnes a co máš dokázat zítra.“
Pythagorovy ženy Theano se jednou ptali, kolikátého dne je žena čistá po styku s mužem. Theano odvětila: „Od styku s vlastním ihned, od styku s cizím nikdy.“
„Žena, jež vstupuje na lože ke svému muži, by měla odložit stud se svým šatem, a když jej opouští, stejně tak si svůj stud s oděvem opět vzít na sebe.“
na Facebooku
0 komentářů:
Okomentovat