100 Filozofů – 010 – Aristoteles

>> sobota 11. září 2010

Filozof desátý:
Aristoteles, 384-322 př. n. l.
Palazzo Altemps, Řím

S Aristotelem řecká filosofie dosahuje  naprosté a plné vyspělosti, dokud nenastává její úpadek a nikdy už pak nedosáhne podobné výšky. Nejenže Řecko nebylo schopno uchovat aristotelovskou metafyziku, ale také mu chybělo porozumění pro filosofické problémy v hluboké dimenzi, jak je nastínil Aristoteles, a řecké myšlení se přeměnilo ve školy moralistů, kteří plnili řecká města a později Římské impérium.

Narodil se v Stageiře na Chalkidském poloostrově v roce 384 př. n. l. Jeho otec Níkomachos byl lékařem a přítelem makedonského krále Amynta II. Je možné, že tento původ ovlivnil Aristotelův zájem o fyzikální a biologické otázky. V osmnácti letech vstoupil do Platonovy Akademie v Athénách. Zde zůstal devatenáct let až do smrti Učitele jakožto žák a zároveň učitel, úzce spjatý s Platonem, a přitom v hlubokém rozporu s ním. Když Platon zemřel, vedením Akademie byl pověřen Speusippos a Aristoteles ji opustil a odjel z Athén. Odjel do Mýsie, kde zůstal tři roky a kde se oženil. Později, po smrti své manželky, se opět oženil, tentokrát s matkou svého syna Níkomacha. Pobýval také v Mytiléné na ostrově Lesbos.

Kolem roku 343 př. n. l. mu Filip Makedonský nabídl, že ho pověří výchovou svého třináctiletého syna Alexandra. Aristoteles přijal a odjel do Makedonie. Vliv Aristotela na Alexandra musel být veliký, i když se ví, že se rozcházeli v otázce spojení řecké a orientální kultury, což Aristoteles nepovažoval za vhodné.

V r. 334 př. n. l. se navrátil do Athén a založil Lyceum. V okolí města, v háji zasvěceném Apollónu Lykeiskému a Múzám, najal různé domy, které měly tvořit jeho školu. Zde, procházeje se, projednával se svými žáky nejhlubší filosofické otázky, proto byli zváni peripatetikové (peripatetik – procházející se). Odpoledne vysvětloval před širokým posluchačstvem přístupnější témata: Rétoriku, Sofistiku nebo Politiku.

Aristoteles vyvinul obrovskou intelektuální aktivitu, téměř všechna jeho díla jsou z této doby. Nashromáždil nesčetný vědecký materiál, který mu umožnil posunout vědomosti doby úžasným způsobem kupředu. Když zemřel Alexandros v r. 323 př. n. l., vzniklo v Athénách protimakedonské hnutí, které se stalo vůči Aristotelovi nepřátelským. Byl obviněn z bezbožnosti, a aby Athény potřetí nezhřešily proti Filosofii (což se vztahuje na pronásledování Anaxagora a smrt Sokrata), odjel do Chalkidy na ostrově Euboia, kde byl silný makedonský vliv, a zde v r. 322 př. n. l. zemřel.
Nová Akropolis
na Facebooku

Read more...

Athénská škola: Platon a Aristoteles

Athénská škola, Rafael Santi, detail, (Stanza della Segnatura), Vatikán.
Symbolická gesta rukou naznačují dle umělce i filozofické světy těchto dvou významných představitelů antické filozofie.

Nová Akropolis
na Facebooku

Read more...

Blogger

Nová Akropolis

Datum

23.09.2010