Duchové přírody – elementálové

>> úterý 29. ledna 2013

Universum jako živá bytost
To není pracovní hypotéza ani teorie, je to skutečnost. Jediný Život existuje a nachází se ve všem. To, co se obecně nazývá zrozením a smrtí, je pouhou přeměnou, změnou aspektů v závislosti na perspektivě, z níž pozorujeme.
Entropie je jednou z kvalit Universa; kvůli ní se nic neztrácí, nic se nezískává, všechno se transformuje, neboť těla jsou pouhými stíny, které vrhají duchové do dimenze, v níž mají svá vědomí.
Když tedy člověk pocítí žízeň po těle, fyzicky se znovu rodí, neboť jeho nashromážděná karma osedlá jeho touhy a jeho obavy. Takto se vždy nachází tam, kde si přeje být nebo kde se bojí být.
Je to možné z toho důvodu, že hmotu, i když vypadá nespojitá, spojuje výjimečně bohatá škála energií. Energie je spojitá a její spojitosti neubývá se změnami směru a intenzity. Rozbouřené či klidné moře, za přílivu či za odlivu nepřestává být mořem. Nepleťme si Bytí s jeho kvalitami. Dokonce i existence je pouze první kvalitou Bytí.
Jelikož Bytí je, na základě svého určení též existuje. Což znamená, že žije. Život Bytí nebo Boha (toho Boha, kterého dokážeme vnímat a vysvětlovat jeho díla, neboť je to Bůh v Kosmu neboli Kosmický Bůh neboli Anima Mundi) je u Indů Džíva, Maháprana, která je nositelem všech pranických modulů, ať už jsou jakkoli malé, ztvárněných Inteligencí a udržovaných Vůlí.
Minerály, rostliny, zvířata, lidé, hrdinové, svět bohů a Sloup světa, který je sjednocuje, to všechno žije, dýchá, vibruje, pohybuje se nebo je v klidu.
Ten, kdo dokáže otevřít své oči Životu, vnímá ho ve všem. Je to inteligentní Život plný vůle ve své touze být. Nabývá formy a hustoty, které potřebuje. Stává se rybou ve vodě, laní v lese, skálou na hoře, bleskem na nebi, polibkem na rtech, leskem meče, šeptem v tichu, prchavými průsvitnými zjeveními v noci, hlasy, které k nám promlouvají z našeho nitra, hudbou kamene ve starodávných chrámech a nehmotnou architekturou Wagnera.

Vše neustále žije v rámci tohoto cyklu Života, v tomto Makrobiu, jehož duchem je Bůh, náš Pán. Smrt neexistuje.
úryvek pochází knihy:
Elementálové, Duchové přírody
autor: Jorge A. Livraga

Srdečně váš zveme na přednášku.
Více na www.akropolis.cz.

Read more...

Giordano Bruno – Homo Universalis


Několik citátů z děl Giordana Bruna 

„Lepší je hrdinská smrt, než nedůstojný a bezcenný triumf.“
„Kapka vydlabává kámen nepadajíc dvakrát, ale často. Také člověk se nestává moudrým čta dvakrát, ale často.“
„Vinu nenese světlo, nýbrž oči. Čím krásnější a úžasnější je slunce samo o sobě, tím protivnější a škodlivější je očím nočních sov.“ 
(O příčině, principu a jednom)
„Nad všemi věcmi je pravda. Neboť ona je jednotou, která vše ovládá a nejvyšším dobrem, které má přednost před všemi věcmi. Protože Jedno je jsoucí, dobré a pravé – a pravé, jsoucí a dobré je jedno a totéž.“ 
(Vyhnání vítězné bestie)
„Pravá filozofie otevírá smysly, uspokojuje mysl, rozšiřuje obzory a vede člověka k pravé blaženosti, do jaké míry je jí při své pozemské povaze schopen. Osvobozuje od neklidných starostí o zábavy a rozkoše, od tísnivé bolesti, dává schopnost těšit se dobru v současnosti bez nadějí či strachu z budoucnosti.“ 
(O nekonečnu,  veškerenstvu a světech)
Zveme Vás na přednášku!

„Nádherné touhy rozprostřu perutě!
Čím výše je vzduch poryv zved,
tím volnější měl být by jejich hrdý let,
a světem pohrdajíc, vznesly by se vzhůru.

Jen si mne srovnávejte s Ikarem,
svá křídla rozvinu tím výše,
tuše snad, že jednou zřítím se na tuto zem,
však dosáhne té smrti ten, kdo dýše?!

I srdce táže se mne s obavami:
´Kam letíš, zbloudilče? Běda, běda!
Po pýše pád, ten zastavit se nedá!´
Volaje z výšky, strachem ze smrti jsem zhrd!
Budiž ti přána ušlechtilá smrt!“

Read more...

Blogger

Nová Akropolis

Datum

23.09.2010