100 Filozofů – 001 – Cicero

>> středa 11. srpna 2010

Filozof první:
Marcus Tullius Cicero, 106-43 př. n. l.
Kapitolské muzeum (Musei Capitolini), Řím

Nejslavnějším římským rétorem, ale také filosofem a státníkem, byl Marcus Tulius Cicero (106–43 př. n. l.), který napsal několik děl o řečnictví a řečnících. V nich uvádí následující důležité charakteristiky ideálního rétora.

Na prvním místě musí být FILOSOF: ten, který hledá pravdu. Člověk, jenž sobě i ostatním umí přiznat, že něco neví, avšak pevně a jasně si stojí za tím, co ví. Je vždy ochotný se poučit, hledá moudrost a projevuje živý zájem o ostatní.
Na druhém místě má být BÁSNÍK: ten, který umí vyjádřit soulad a harmonii a má smysl pro krásu života. Nebojí se vyjádřit své city, má bohatý slovník a používá zvučná a krásná slova.
Na třetím místě má být MORALISTA: ten, jenž má zájem o ctnosti a dobré zvyky, je odpovědný za svá slova i za své vystupování. Jako člověk je bezúhonný, má smysl pro čest a je neúplatný. Nelze ho podplatit „zlatem“, ani zastrašit „olovem“. Vyzařuje z něj zdraví a vyrovnanost.
A na posledním místě má být HEREC: ne takový, který na lidi „něco hraje“, ale takový, který má schopnost přenést posluchače mimo čas a prostor. Uchopit jejich pozornost tak, aby zapomněli, že je něco tíží či bolí, aby zapomněli, že čas pomíjí, a ocitli se v imaginárním světě, který jim dá nový úhel pohledu, nezapomenutelný zážitek... Aby, až se zase vrátí zpět, byli trochu jiným a lepším člověkem.

Pro Cicera je osobnost:
– maska (z řeckého persóna, maska), vzhled, který na sebe bere lidské bytí, aby se představilo ostatním;
– cíl, účel člověka;
– odpovědnost, která poskytuje důstojnost;
– souhrn vlastností, které činí lidskou bytost hodnou jejího postavení.
Je zbytečné připomínat, že jak pro Cicera, tak i pro mnoho dalších filosofů jeho doby, těch, kteří mu předcházeli či po něm následovali, se tyto vlastnosti točily kolem střídmosti, sebekázně, rozvahy, tolerance, velkorysosti, morální bezúhonnosti, zkrátka: šlo o rozumové a duchovní kvality schopné kontrolovat nerozumové a instinktivní faktory charakteristické spíše pro zvířata.
Je možné, že dnes již nejsou tyto hodnoty považovány za nejvýznamnější, nicméně se přesto přikláníme k názoru, že nedostatek takových hodnot je tím, co ve velké míře přispívá ke vzniku osobností plných pochybností, a následně též nepokojů a zmatků.

Cicero řekl:
„Život nemůže být příjemný, není-li současně čestný.“

„Poctivost nemůže být částečná. Buď je, nebo není.“

„Moudrost je třeba nejen získávat, ale i používat.“

„Ale ať si každý hájí své mínění! Názory jsou totiž svobodné. My se budeme držet své zásady a nejsouce vázáni zákony žádné jednotlivé školy, kterých bychom ve filosofii nutně byli poslušni, budeme vždy usilovně hledat to, co je v každé věci pravdě nejbližší.“

„Duše má totiž dvě části, z nichž jedna je rozumná, druhá nerozumná. Ukládá-li se nám tedy, abychom sami sobě poroučeli, ukládá se nám, aby rozumná část krotila nerozumnou. V duši každého člověka je něco od přírody měkkého, skleslého, poníženého, jaksi vyčerpaného a zvadlého. Kdyby nebylo nic jiného, nebylo by na světě nic ošklivějšího než člověk. Ale je zde ještě pán všeho a král, rozum, který opíraje se o sebe a pokračuje dále stává se dokonalou ctností. Aby tento rozum vládl té části duše, která má poslouchat.“

„Ale co jiného je filosofie, matka všech věd, než podle Platóna dar, podle mého mínění vynález boží? Ta nás vzděláním dovedla především k uctívání bohů, potom k přirozeným právům, základům lidské společnosti, dále k mírnosti a velkomyslnosti; rovněž duchu jako by z očí zaplašila temnotu, abychom viděli vše, horní, dolní, první, poslední i střední.“

Nová Akropolis
na Facebooku

0 komentářů:

Blogger

Nová Akropolis

Datum

23.09.2010