100 Filozofů – 018 – Diogenes

>> středa 29. září 2010

Filozof osmnáctý:
Diogenes ze Sinope, cca 413/390-327/323 př. n. l.
Norimberská kronika, 1493

Byl učedníkem Antisthéna v Athénách a po jeho smrti se stal hlavním hlasatelem jeho filozofie. Opovrhoval vším majetkem, zabýval se kritikou společnosti a etikou. Stoická politická filosofie je založena na Diogenově pojetí „světoobčana“.

Kynickou doktrínu dohnal až do krajnosti, opovrhuje veškerými lidskými konvencemi, aby mohl žít co nejpřirozenějším způsobem. O této osobnosti existují četné anekdoty, i když zveličováním situací, které dnes nejsme schopni objasnit, se stal téměř legendou. Je jisté, že jeho hrubý plášť a mošna na jídlo se staly symboly kynických žebráků. Později se přestěhoval do Korintu, kde zemřel ve velmi pokročilém věku.

Několik výroků:
- Člověk je učeň, bolest je jeho mistrem. Nic se nenaučíš bez mistra.
- Čím moudřejší je člověk, tím méně má potřeb.
- Muži se žení proto, že jsou unaveni. Ženy se vdávají proto, že jsou zvědavé a touží po nových zážitcích. A tak se tedy oba zklamou.
- Nejsem nerozumný. Jenom nemám týž rozum jako vy.
- Raději kapku štěstí než bečku rumu.
- Jak může být smrt zlá, když v její přítomnosti o ní nevíme?
- Závistníkům se nejlépe pomstíš, budeš-li den ode dne lepší.
- Hledám člověka.

Nová Akropolis
na Facebooku

0 komentářů:

Blogger

Nová Akropolis

Datum

23.09.2010