100 Filozofů – 013 – Thales
>> pondělí 20. září 2010
Filozof třináctý:
Thales, cca 624-546 př. n. l.
Norimberská kronika, 1493
V případě této osobnosti, s celou její filosofií a naukou, se ptáme: kdo vzdělával Thaleta? Protože tento směr myšlení musel odněkud převzít. Je to naprostá záhada. Neví se o tom nic, vůbec nic. V některých knihách existují jisté zmínky, podle nichž Thaletovi rodiče patřili k rodu „Thélidů“, který se po generace věnoval kněžství. Ví se, že žil nebo se o něm zmiňovali v poslední třetině 7. století do poloviny 6. stol. př. n. l. Říká se, že měl snad fénický původ, a neví se tedy ani to, zda byl rozeným Míléťanem či ne.
Dle Aristotela považoval Thales za začátek všech věcí Vodu. Jedná se o Vodu alchymistickou, a nikoli to, čemu my říkáme voda, co proudí jako řeka, teče z kohoutku nebo padá, když prší. Pro Thaleta je to Voda jako zárodek vlhkosti. Je to vlhkost, jež prostupuje všechny věci v našem světě. Jedna z myšlenek, kterou Thales podporoval, je ta, že naše planeta se z velké části skládá z vody, a dokonce že voda ve svých různých podobách slouží jako podpora kontinentů nebo zemské kůry, na níž jsme se usadili.
Podle Thaleta je svět plný duchů, duší nebo démonů (pro Řeka nemělo slovo „démon“ špatný význam, jaký má v současnosti). Ve starodávných časech znamenalo daimón, duch, duše. Celá příroda je tedy plná duší.
Říká se, že podnikl cesty do Egypta, kde studoval geometrii. Změřil výšku pyramid pomocí jejich stínu a stoupání Nilu vysvětloval na základě vlivu protivětrů. Vynikl jako matematik a astronom, přestože jeho učitelé nejsou známi.
Předpověděl zatmění slunce, k němuž došlo při bitvě Médů a Lýdů (28. května 585 př. n. l.). Připisuje se mu objevení věty, která nese jeho jméno, a sestavení „parapegmatu“ (astronomického kalendáře s chronologickými předpověďmi pro námořníky). Studoval též Plejády a označil souhvězdí Malého vozu (Malé medvědice). Vynalezl metodu měření vzdáleností lodí na moři pomocí součtu podobných trojúhelníků.
Protože na základě pozorování hvězd předpověděl dobrou sklizeň oliv, pronajal si všechny lisovny v Mílétu, zbohatl, a takto ukázal, že „filosofie není neužitečná“.
Připisuje se mu výrok: „Poznej sebe sama.“
Jeho jméno je na prvním místě seznamu sedmi mudrců. Jeho krajané mu věnovali pomník s větou, již pronesl, když umíral: „Velebím Tě, ó Die, neboť jsi mne přiblížil k sobě. Jelikož jsem zestárl, nemohl jsem vidět hvězdy ze Země.“
Pro Thaleta je Bůh Myslí universa, a to je Voda. Můžeme předpokládat, že Bůh, Mysl a Voda, jelikož jsou JEDNO, představují po sobě následující stavy manifestace, jak se chápaly na Východě. Věty jako: „Mysl proudí velkou rychlostí všemi věcmi“ a „Bůh je to nejstarší, co existuje, neboť nebyl zplozen“, potvrzují jeho obdiv k řádu ve světě.
Nová Akropolis
na Facebooku
Thales, cca 624-546 př. n. l.
Norimberská kronika, 1493
V případě této osobnosti, s celou její filosofií a naukou, se ptáme: kdo vzdělával Thaleta? Protože tento směr myšlení musel odněkud převzít. Je to naprostá záhada. Neví se o tom nic, vůbec nic. V některých knihách existují jisté zmínky, podle nichž Thaletovi rodiče patřili k rodu „Thélidů“, který se po generace věnoval kněžství. Ví se, že žil nebo se o něm zmiňovali v poslední třetině 7. století do poloviny 6. stol. př. n. l. Říká se, že měl snad fénický původ, a neví se tedy ani to, zda byl rozeným Míléťanem či ne.
Dle Aristotela považoval Thales za začátek všech věcí Vodu. Jedná se o Vodu alchymistickou, a nikoli to, čemu my říkáme voda, co proudí jako řeka, teče z kohoutku nebo padá, když prší. Pro Thaleta je to Voda jako zárodek vlhkosti. Je to vlhkost, jež prostupuje všechny věci v našem světě. Jedna z myšlenek, kterou Thales podporoval, je ta, že naše planeta se z velké části skládá z vody, a dokonce že voda ve svých různých podobách slouží jako podpora kontinentů nebo zemské kůry, na níž jsme se usadili.
Podle Thaleta je svět plný duchů, duší nebo démonů (pro Řeka nemělo slovo „démon“ špatný význam, jaký má v současnosti). Ve starodávných časech znamenalo daimón, duch, duše. Celá příroda je tedy plná duší.
Říká se, že podnikl cesty do Egypta, kde studoval geometrii. Změřil výšku pyramid pomocí jejich stínu a stoupání Nilu vysvětloval na základě vlivu protivětrů. Vynikl jako matematik a astronom, přestože jeho učitelé nejsou známi.
Předpověděl zatmění slunce, k němuž došlo při bitvě Médů a Lýdů (28. května 585 př. n. l.). Připisuje se mu objevení věty, která nese jeho jméno, a sestavení „parapegmatu“ (astronomického kalendáře s chronologickými předpověďmi pro námořníky). Studoval též Plejády a označil souhvězdí Malého vozu (Malé medvědice). Vynalezl metodu měření vzdáleností lodí na moři pomocí součtu podobných trojúhelníků.
Protože na základě pozorování hvězd předpověděl dobrou sklizeň oliv, pronajal si všechny lisovny v Mílétu, zbohatl, a takto ukázal, že „filosofie není neužitečná“.
Připisuje se mu výrok: „Poznej sebe sama.“
Jeho jméno je na prvním místě seznamu sedmi mudrců. Jeho krajané mu věnovali pomník s větou, již pronesl, když umíral: „Velebím Tě, ó Die, neboť jsi mne přiblížil k sobě. Jelikož jsem zestárl, nemohl jsem vidět hvězdy ze Země.“
Pro Thaleta je Bůh Myslí universa, a to je Voda. Můžeme předpokládat, že Bůh, Mysl a Voda, jelikož jsou JEDNO, představují po sobě následující stavy manifestace, jak se chápaly na Východě. Věty jako: „Mysl proudí velkou rychlostí všemi věcmi“ a „Bůh je to nejstarší, co existuje, neboť nebyl zplozen“, potvrzují jeho obdiv k řádu ve světě.
Nová Akropolis
na Facebooku
0 komentářů:
Okomentovat