KNIŽNÍ NOVINKA !

EDICE SOFIA

Živá moudrost
starověkého Egypta

Christian Jacq

Autor nám v knize představuje nejkrásnější egyptské texty, které nás pobízejí k tomu, abychom se ponořili do věčného mystéria starověkého Egypta. Můžeme v nich najít nejen starodávné poznání, ale především svůj vlastní pramen energie stejně jako i vnitřní klid a harmonii tváří v tvář nepokoji dnešního světa. Neboť, jak Christian Jacq říká, Egypt není minulostí, on je svým systémem hodnot modelem pro budoucnost.

Read more...

KNIŽNÍ NOVINKY!

Edice Anima
Jorge Angel Livraga:

Román Ankor, poslední princ z Atlantidy je strhujícím vyprávěním, které nás zavede na Atlantidu, dnes již ztracenou, ale o to více opředenou legendami. O potopách a kontinentech zaplavených vodami vyprávějí mýty všech národů starověkého světa. Velmi podrobný popis nám zanechal i velký řecký filozof Platon. A právě na Atlantidě se před přibližně 11 500 lety odehrává příběh jejího prince Ankora. Napínavý děj, záhadná civilizace, její hluboké poznatky a nádherné umění, stejně jako působivé dialogy vedené vznešeným jazykem, nás doslova fascinují a ukazují, jak může vypadat vyspělá kultura. Současně ale vidíme i její odvrácenou tvář - zneužité poznání, které ji ničí. Může to být příběh z minulosti, pro někoho fiktivní, ale jde rovněž o zachycení věčného boje odehrávajícího se v nitru každého člověka, anebo dokonce o podobenství budoucnosti, která se bohužel nepoučí z minulých chyb.

Tento jedinečný román má díky své filozofické hloubce a poetickému jazyku mnoho jemných strun významu, které rozehrávají v každém čtenáři jeho vlastní melodii.

Read more...

Chrámy Egypta

Egyptské ponaučení:

„Naplnil ses velkými tajemstvími, (…) jsi znalcem, který předvěhl své druhy; moudrost z knih je velká ve tvém srdci. Každé slovo je vzácné, tvoje souvětí jsou obšírná; každá věta tebou vyslovená má větší váhu než tři knihy… Žasnu, když říkáš: jako písař jsem hlubší než nebe, země a celý svět.“

Chrám je uzavřený okrsek, zcela naplněný božskou přítomností; proto byl místem, do kterého mohli vstoupit pouze ti, kteří se vyznačovali úplnou čistotou, tedy ti, kteří předem prošli omytím (fyzické očištění) a nebyli obviněni z porušení náboženského zákazu vlastního Boha města.

Paul Teiche: „Chrám je univerzum v malém, pylony jsou hory, které uzavírají horizont. Bůh zůstává v temnotě, v pozadí svého náosu. Ráno kněží rozlamují pečetě z jílu, otevírají brány svatostánku, upravují Boha, přinášejí mu potravu jako oběť a pozvolna ho vytahují z náosu, v souladu s tím, jak Slunce stoupá. Posvátná bárka, která nese Boha, putuje ke světlu napříč pronáosem a polostínem, prochází druhým hypostylním sálem, v poledne dospívá do prvního sálu, tedy do plného světla, a potom se pomalu vrací na místo, odkud vyšla, aby se tam objevila v okamžiku, kdy Slunce zapadá. Tehdy se brány zavírají a pečetí se do následujícího rána.“

Citace pocházejí z knihy: „Egypt, symbolismus a archeologie“.
Více naleznete na http://mystickyegypt.blogspot.com/ nebo se dozvíte na přednáškách, které pořádá Nová Akropolis.

Read more...