MAYOVÉ

Neznáme význam slova „maya“, i když ústní tradice nám říkají, že znamená „vyvolení“ nebo „ti, kteří jsou jiní než zbytek lidstva“.

Zeměpisnou oblastí, kterou obývali Mayové, rozumíme poloostrov Yucatán zahrnující státy Chiapas, Tabasco, Campeche a Yucatán (v Mexiku), oblasti Petén a okolí (v Guatemale) a Honduras.

Zdá se, že tato území byla osídlena už od roku 5 000 př.n.l. Ovšem ve skutečnosti původ mayského národa neznáme, jejich „historie“ začíná s naším letopočtem.

Mayové se vyznačovali svým hluboce náboženským duchem, vládla jim mocná kněžská kasta – halach uinic – (nejvyšší kněží). Jejich společenské uspořádání bylo teokratické a pyramidální, na vrcholu byl tzv. ahuacan, pán pánů nebo Pád Had. Na nižším stupni mu pomáhala Rada státu, tvořená vybranými vládci, nazývanými ah-kin. Další stupeň byl tvořen tzv. hapopol, kteří zprostředkovávali vztahy mezi vládci a lidem města, spravovali veřejnou moc a měli na starosti hudbu a tanec.

Mayové se věnovali pozorování nebeských těles díky vrozeným schopnostem kněží-hvězdářů a také kvůli potřebě přesně určit data nejvhodnější pro zemědělství. Je překvapující, že zatímco se pyšné západní civilizace zmítaly v hrozných kalendářních zmatcích, což nebralo konce až do roku 1582, Mayové používali prakticky dokonalý kalendář o mnoho století dříve. Jako výteční matematikové, možná první na světě, zpracovali číselný systém, ke kterému patří koncepce nuly jako počátku, koncepce, která jim umožnila provádět výpočty a astronomické odhady s velkou přesností.

Mayský kalendář rozděloval čas na měsíce po 20 dnech a roky po 18 měsících a připočítával pět dní klidu, během kterých se neprovozovala žádná činnost. Každé čtyři roky přidávali den vayeb a každých 130 let jeden den ubrali. Tímto způsobem dosáhli za 10 800 let odchylky pouze o jeden den.

Byli geniálními matematiky. Používali systém, v němž tečka měla hodnotu jednotky a vodorovná čárka odpovídala pětce. Současně používali znaky k označení čísel první desítky i vyšších.

Z nejvýznamnějších center můžeme zmínit: Tikal, Copán, Palenque, Uxmal, Chichén-Itzá. O památkách těchto center se více dozvíte na přednáškách (www.akropolis.cz).

Read more...

PRÁVĚ VYŠLO!

ALCHYMIE
Delia S. Guzmán
Alchymie je těžce pochopitelnou skutečností; byla vždy tajnou vědou a filozofií,
a proto se nám zdá zvláštní i dnes. Když ve středověku alchymie znovu získala na síle – a říkám znovu, neboť přichází z dávné minulosti –, opět ji provázely její značně skryté metafyzické prvky, teoretické vědomosti z velké části ztracené a praktické poznatky, které se musely prověřit ve skutečnosti, aby se prokázala jejich autentičnost a účinnost.

BUDDHA SIDDHÁRTHA GAUTAMA
Jorge A. Livraga
Narodil se ve šlechtické rodině z kasty kšátrijů neboli válečníků v současném Nepálu, v královském paláci v Kapilavastu, přibližně 150 km severovýchodně od města Benáres. Současné výzkumy uvádějí datum 563 př. n. l., které téměř souhlasí se starodávnými indickými tradicemi, jež zařazují jeho narození do doby od 600 př. n. l. až 543 př. n. l.
…Jeden z jeho učitelů ho popisuje takto:
„Velké upřené oči tohoto chlapce, které se třpytí pod výjimečně klenutým čelem, s údivem pozorují svět. V těchto očích se nachází propast smutku a vzpomínek. Své dětství strávil v posvátné zahradě svého otce v přepychu a zahálce. Všechno ho dokázalo rozesmát, avšak nic nemohlo oddálit onen předčasný stín, který zahaloval jeho tvář. Nic nemohlo utišit neklid jeho srdce. Byl z těch dětí, které nemluví, neboť na svůj věk přehnaně přemýšlejí.“

ETIKA V MEDICÍNĚ
Antonio Alzina
Lékařská péče o nemocné je čin v zásadě lidský, který má etický rozměr. P. Peiro, který se zabývá lékařskou deontologií, nám říká: „Není možné žít bez morálního řádu, jemuž by nebyly podrobeny naše činy.“

GIOVANNI PICO DELLA MIRANDOLA
(ŘEČ O DŮSTOJNOSTI ČLOVĚKA)
Martina Flaitingrová
Klášterní chodby byly tíživě tiché. Nikdo raději nevycházel, všichni setrvávali v modlitbách. V dálce zaznívaly kroky těch, kteří měli neodkladné poslání, a rušily atmosféru rozjímání. Hodiny plynuly a jeho stav se neměnil. Lékař již nedával žádnou naději. Pacient trpěl v horečce, statečně a důstojně. Aniž by to kdokoli vyslovil, všichni tušili, že jejich bratr umírá. Mladé tělo nemocného bylo pohublé, téměř se ztrácelo pod přikrývkou, tvář si však stále uchovávala svou jemnost a zářivou krásu, pro kterou byl mnohými obdivován a ženami milován. I přes bolesti, které mu nemoc působila, byly jeho oči klidné a čisté. Bratr byl připraven. Jeho duše se už vzdalovala v očekávání nových světů, o kterých dosud jen snila. Psal se 17. listopad léta Páně 1495. V tento den duše filozofa Giovanniho Pico della Mirandoly opustila tento svět po dvaatřiceti bouřlivých letech boje za pravdu a svobodu člověka.

CHAMPOLLION A ROSETTSKÁ DESKA
Kamila Hermannová
19. 5. 1798 vyplul budoucí císař Napoleon s flotilou 328 lodí a 38 tisíci muži na palubě směrem k Egyptu. Oficiálním cílem této výpravy bylo narušit britské spojení s Indií, avšak nebyl to cíl jediný. „Vojáci! Čtyřicet století hledí na vás!“ prohlásil Napoleon na egyptské půdě. A takto začal kromě bitev také největší archeologický výzkum své doby. Na palubách Napoleonových lodí cestovaly desítky astronomů, geometrů, mineralogů, historiků, orientalistů… A mnohdy tito muži pochodovali v čele armády a jejich neúnavná touha po vědění překonávala strach z nebezpečí a smrti.

MAYOVÉ
Slavica Kroča
Přestože máme k dispozici velkolepé odkazy této starodávné civilizace v podobě staveb, umění a tradic přenášených ústní formou, nebo dokonce zaznamenaných v různých kodexech a několika textech, v okamžiku, kdy o ní chceme pojednávat, ocitáme se před další záhadou jejího původu.
Jedna z mnoha teorií říká, že Mayové přišli z Asie přes Beringův průliv a stěhovali se směrem na jih, zatímco další, protichůdná teorie se snaží dokázat, že migrovali z Polynésie do Jižní Ameriky a stěhovali se na sever. Není důvodu, aby kterákoli z těchto teorií nebyla platná, avšak snad nejlépe se k tomu vyjádřil mexický archeolog Alfonso Casa slovy: „A proč bychom jednoduše nemohli být odsud?“

PROČ LŽEME?
Delia S. Guzmán
Aniž bychom se museli uchylovat k přesným definicím, bez jakýchkoli pochyb víme, co jsou to lži. Všichni je používáme a trpíme jimi. Rádi bychom je vymýtili, a přesto je nakonec akceptujeme jako nutné a nepřekonatelné zlo.
Proč? Proč lžeme proti své vlastní vůli? Proč snášíme to, že lžou nám? Existuje snad něco silnějšího nežli lež, co zůstává utajeno povrchnímu pohledu?

ZÁHADA JMÉNEM H. P. B.
Jorge A. Livraga
Je jisté, že kvůli určité míře stručnosti každé práce, nelze obsáhnout mnoho zajímavých charakteristik tak zvláštní osobnosti a tím méně jejího obrovského díla, v němž shrnula a vyložila starodávné východní texty. Avšak naše filozofické stanovisko zcela zbavené fanatismu a sentimentality zachycuje zřetelným způsobem fascinující aspekty Heleny Petrovny Blavatské a jejího prostředí.
Narodila se v Jekatěrinoslavi, ve městě ležícím na pravém břehu Dněpru, jehož vody se u Oděsy v Rusku vlévají do Černého moře, o půlnoci z 30. na 31. července roku 1831. Je zajímavé, že tato noc má pro ruský národ stejný význam jako svatojánská noc v jiných oblastech západní Evropy... Je to magická noc.

Read more...