100 Filozofů – 012 – Anaxagoras
>> čtvrtek 16. září 2010
Anaxagoras, cca 500-428 př. n. l.
Norimberská kronika, 1493
Narodil se ve vznešené rodině ve městě Klazomeny v Malé Asii, a proto byl předurčen k tomu, aby se z něj stal vládce, avšak jako u všech těchto filosofů, vzdal se toho, aby se věnoval filosofickému životu.
Přestože se nenarodil v Athénách, stane se prvním filosofem, který začne působit v tomto městě, čímž ho zařadí do kategorie filosofických měst, do níž už bude od této doby patřit, neboť předtím filosofové působili v Malé Asii nebo v oblasti zvané Magna Graecia – Velké Řecko (Itálie, Sicílie). Stalo se však to, co v „Mýtu o Jeskyni“: Athéňané ho vydali soudu, odsoudili ho a on se před smrtí zachránil zázrakem, pouze díky tomu, že ho Periklés vytáhl z vězení. Situace byla tak vážná, že musel bezodkladně opustit Athény a přestěhovat se do města Lampsakos, kde, jak se zdá, měl více štěstí a založil tam Školu.
Jedna z věcí, kterou mu v Athénách vyčítali, bylo, že jeho filosofická vysvětlení, protože jsou tak abstraktní a tak subtilní, jdou proti přirozenému náboženství o Bozích a všem vyprávěním, která se o nich tradují. Neboť není stejné představovat si Bohy na exoterní úrovni, jako vykládat o nich na základě filosofických vysvětlení, která podával Anaxagorás.
Anaxagorás měl obrovský vliv na Perikla. Zdá se, že Athéňané té doby nebyli takovými filosofy, tak liberálními ani tak eklektickými, jak si je dnes představujeme. Periklés je jedna věc a jeho spoluobčané jsou něco úplně jiného. Proto byl Periklův zázrak tak výjimečný, neboť je překvapivé, že tento politik chodil po ulicích dům od domu a každého člověka přesvědčoval o potřebě přestavět Athény, znovu vybudovat jejich chrámy a vzkřísit Akropolis. To, co udělal, byl opravdu zázrak.
Anaxagorás tvrdí, že neexistují Čtyři Elementy, nýbrž je jich nekonečně mnoho. Toto nekonečné množství Elementů Anaxagorás nazývá homoiomeria, což jsou homogenní, jednotlivé, malé částice, z nichž se skládají všechny věci.
V nejmenší části každé věci existují malé části všech ostatních. Řecké slovo, které to pojmenovává, je panspermia („semínko všeho“). Řečeno jiným způsobem, ve všem existuje semínko všeho.
Anaxagorás říká, že formování věcí se odehrává spojováním a rozdělováním homoiomerií, tzn. oněch malých částic. Věci se liší, protože homoiomeria se seskupují různým způsobem, a když se seskupí, dávají věcem odlišný vzhled.
Nús je pro něj příčinou pohybu. Nús je Inteligencí, která uspořádává Hmotu.
Tuto teorii o Nús později převzali Platón a Plótínos, když se zmiňovali o Triádě: Bytí, Inteligenci a Kreaci.
Je považován za jednoho z prvních kosmopolitů, neboť na obvinění z nedostatku vlastenectví odpověděl: „Dej pozor na to, co říkáš, neboť já se velmi starám o svou vlast“, přičemž ukazoval na nebe. „Narodil jsem se, abych rozjímal o nebi a uspořádání Vesmíru.“
Jako privilegium si vyžádal, aby děti měly každý rok v měsíci jeho smrti prázdniny, a tento zvyk se dochoval ještě do 3. století. Zemřel v roce 428 př. n. l., když mu bylo 72 let, zahrnut oceněním, obdivem, úctou a poctami všech. Jeho poslední slova zněla: „Odevšad je stejně daleko do Hádu.“
na Facebooku Read more...
www.akropolis.cz